Dostala jsem pozvánku přednést přednášku na Letní škole bylin a léčení pro matky a dcery. Nemám sice dceru, ale mám několik neteří, ke kterým mám velmi blízko. A taky jsem byla – a to velmi ráda – dcerou.
Téma přednášky je samozřejmě o Kopanicích, o výšivce a o moudrostech předávaných z matek na dcery. Zažila jsem s ženami, které mi byly blízké příbuzenstvím, řečeno dnešní řečí, několik ženských kruhů, jejichž pravou hodnotu objevuji až po mnoha letech. Návštěvy u babičky, u všech tetiček, večery kdy jsme seděli se sestrami a našimi dětmi a dívali se na hvězdné nebe. Dodnes užívám rady, které jsem dostala, a jejichž platnost stále trvá a je ověřená lety.
Teorie a skutečnost
Nedávno jsem četla, podle mě trochu divokou, teorii, že za mnohé špatné okolnosti v našich životech, mohou chyby ve výchově našich rodičů. A co ty části našich životů, ve kterých se nám skvěle daří? Můžeme to přičíst také vlivu našich rodičů nebo se o tom nemluví a to, co nám jde, je pouze naší zásluhou?
Někdy objevím u sebe nebo u svých přátel, úplně tajný kód chování, který se tváří jako náš, ale přitom je to vzorec, jak se říká „přebraný od předků“.
Vzpomínám si na své rané dětství. Vstávám - snídaně je na stole, nachystané hromádky s oblečením a maminka klidně sedí a vyšívá. V mých vzpomínkách stále zaměstnává ruce, které tvoří nepřeberné vzory - plete svetry, vyšívá kroje, drží v náručí všechna miminka, která se narodila k nám do rodiny.
Uplynulo mnoho let a já nacházím štěstí v práci, kterou tvořím rukama. Ráno se po probuzení nemůžu dočkat a vezmu do ruky jehlu a nit a začne se rodit výšivka. Večer sedím na zahradě, poslouchám podcast, co povídají ptáci a vyšívám. Je to můj vzorec chování nebo jsem ho přebrala od své matky? Možná jsem ho přebrala, od všech lidí, na které si z dětství pamatuji. V jednom dokumentu o Kopanicích a jeho obyvatelích, zazněla myšlenka, že staří kopaničáři se stále věnují nějaké činnosti, protože ví, že dokud pracují, tak žijí...
Ať to stojí za to!
Už vím co bude nosnou myšlenkou mé přednášky. Nacházejme a rozvíjejme to dobré, co jsme dostali do vínku od našich předků. Pokud si uvědomíme nějaký nedostatek, zkusme ho změnit. Pokud se nám dostane opravdu velkých darů, nebojme se je přijmout a nechat je vzkvétat. V rodových liniích se nachází mnoho tajných, kouzelných umění, které najít nebude problém.
Přeji všem, ať ty dary stojí za to!